Syndrom nemocí z budov

I prostředí vašeho domova může ohrožovat vaše zdraví. Člověk sám svými činnostmi znečišťuje ovzduší a obecně je chápáno vnější prostředí. Ale doslova nemocné prostředí (ovzduší) existuje ve většině vnitřních prostor budov a to je pro zdraví obyvatel ještě nebezpečnější. Prachové mikročástice, smog, chemické výpary z umělých hmot a nábytku, bakterie, viry, spory plísní, výkaly všudypřítomných roztočů, to vše se v uzavřených prostorách koncentruje. Největší část škodlivin přitom proniká do těla právě plícemi. Naše plicní sliznice profiltruje přibližně 75 000 litrů vzduchu denně.

pocit beznadějeAniž si to uvědomujeme, více než polovina z nás ať krátkodobě či dlouhodobě trpí novodobou civilizační nemocí SBS – Syndromem nezdravých budov (angl. Sick Building Syndrom). Tento syndrom se projevuje u moderních administrativních staveb stejně jako u dodatečně zateplených budov panelové výstavby, nákupních center i individuálních domů byť vybavených klimatizací. Příčin zdravotních potíží souvisejících s budovou, v níž člověk pobývá, je ale zřejmě víc. Přitom vůbec nejde o zanedbatelný problém. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se počet objektů způsobujících svým obyvatelům nepřehlédnutelné zdravotní problémy rychle zvyšuje. Zatímco v roce 1984 tyto potíže postihovaly 30 procent obyvatel vyspělých zemí, v roce 2004 už šlo o 60 procent populace.

projevySyndrom způsobuje řadu zdravotních potíží od bolesti hlavy, nespavosti, snížené koncentrace, alergií, astmatu, akutních i chronických onemocnění plic, až po těžké deprese i rakovinu. Stavební materiály, dodatečné zateplení budov, utěsněná okna, běžící klimatizace, syntetické koberce, umělý nábytek, monitory, kopírky a dalších zhruba 20 vlivů dohromady vytváří uvnitř budov, tedy tam, kde trávíme až 80 procent života, zdraví škodlivé prostředí. Projevuje se celou řadou příznaků. Odborníci je nejčastěji dělí do čtyř skupin: postižení očí a sliznic horních cest dýchacích (slzení, pálení, rýma), postižení dolních cest dýchacích (obtížné dýchání, tlak na prsou, někdy až obtíže astmatického charakteru), podráždění pokožky a nervové problémy. Ty poslední jsou patrně nejnepříjemnější, protože začínají zvýšenou únavou a zhoršením pracovní výkonnosti, mohou ale vést až k bolestem hlavy, poruchám paměti a nespavosti. Výjimkou není ani předrážděnost nebo naopak letargie a nesoustředěnost. K méně obtížným, ale přesto nepříjemným projevům patří pachuť v ústech. Přitom všechny tyto příznaky se mohou v nejrůznější míře kombinovat. Příznaky SBS jsou natolik nespecifické, že je těžké je rozeznat od potíží jiného původu například od tzv. chronického únavového syndromu. Za důkaz zdravotních problémů způsobených budovou, v níž člověk žije, se obvykle považuje to, že jimi současně trpí víc jejích obyvatel současně. U administrativních objektů je dalším důkazem SBS průběh četnosti a intenzity příznaků: minimální jsou začátkem pracovního týdne, v dalších dnech se stupňují. Většina příznaků pomine po opuštění „nemocné“ budovy, v těžších případech ale mohou mít potíže trvalejší ráz.

Prudký nárůst alergií, respiračních i onkologických onemocnění má podle předních lékařských kapacit příčinu právě i ve skutečnosti, že mnohem více času, než kdy dříve, trávíme v uzavřených prostorách. V moderních bytech nebo kancelářích přitom dýcháme vzduch, který na zdraví rozhodně nepřidá, dokáže zkrátit život i o několik roků a cítíme se v něm unavení a nervózní. Lékaři nemají dostatek informací o prostředí v němž žijete a léčí choroby v jiných souvislostech, nikoliv příčinu vzniku.

V České republice je situace mírně horší.
hnilobaPříčina poškození budov je hlavně v použitých stavebních materiálech, ve větrání, chybách při realizaci stavebních konstrukcích, životním stylu uživatelů, kondenzaci par, fyzikálních vlastnostech, úsporných opatřeních atd. Budovy často obsahují velké množství skrytých vnitřních dutin, které jsou vytvořeny díky stavebním metodám a postupům. Tyto dutiny často existují uvnitř stěn a stropů, díky použití trámů a krovů, mohou se také nacházet v podkrovích a stropních prostorech. Taková místa mohou mít velmi špatné větrání. Starší stavby z doby před rozvojem izolace byly vystaveny průvanu a vlhkostní bariéry se nepoužívaly, prostory a dutiny byly odvětrány rozdílem teplot a i v zimním období díky lokálnímu vytápění. Problémy s kondenzací nastávali ve velmi malé míře a nebyla jim věnována pozornost. Například před tím než se začaly používat překližky, byly podlahy domů typicky konstruovány dvěma vrstvami prken a v úhlu 90 stupňů trámy. Tyto konstrukce měly mezi sebou duté mezery, což vzduchu umožnilo pronikat dovnitř a ven ze stropních dutin. Moderní konstrukce je téměř nepropustná a zabraňuje proudění vzduchu do stropních prostorů. Zvýšení vlhkosti může nastat také uvnitř dutin ve zdech kolem kuchyní, koupelen, a dalších vlhkých místností, kde můžou být problémy se špatným odvětráváním. Nasycení vlhkostí v těchto dutinách, dosahuje až 70% hmotnosti materiálů. Jakmile je budova zasažena vyšší vlhkostí existuje jen velmi málo způsobů jak vysušit vnitřní dutiny stěn. Větrání prostorů stropů obvykle není považováno za důležité, přesto by mělo být provedeno navrtáním větracích otvorů uvnitř každé duté zdi, skrz podlahu atd. Plísně, roztoči a bakterie nezřídka existují vedle sebe. Produkují toxické látky, které obvykle vytváří nežádoucí, nezdravé životní prostředí pro lidi. Prachové složky a jemné částečky hmoty vnímají vlhkost a stavební hmoty jsou věšinou z nasákavých materiálů. Při zvlhnutí poskytují dostatek minerálů pro biologické bujení mokroorganismů a ideální podmínky pro jejich množení. Některé stavební materiály jsou z titulu použitých jemných jílů nasákavé. Pokud lze volit materiál pro stavbu domu a lze je nahradit nenasákavými je možné snížit rizika syndromu pro uživatele budov. Toxické látky, vytvořené růstem plísní se mohou stát aerosolem, uvolnit se a prouděním vzduchu se rozšířit po celé budově. Pokud se dostanou do klimatizací a rozvodů vzduchotechniky jsou vypuštěny do dýchací zóny.

stádiumZdrojem kondenzací může být i mechanická ventilace. Ve vlhkém klimatu může do budovy přinést vodní páry o objemu přibližně 18 litrů vody pro každý m3 za den, dojde k postupnému zvyšování vlhkosti, což vede k náhlým problémům s plísněmi, kdy nasycení materiálů vlhkostí příznivé pro tvorbu plísní dosahuje 70% objemové hmotnosti. Tento proces zvyšování vlhkosti ve stavební konstrukci může trvat několik měsíců i více let. Pokud ventilace není i tak na studených plochách páry zkondenzují a zbytková vlhkost se vsákne se do materiálů, jako do houby. Nejhorší měsíce pro tvorbu plísní a život roztočů je zimní období. Identifikace a odstraňování těchto příčin v jádru stavební konstrukce budov je složité a je zřídkakdy rozpoznáno a vyřešeno. Při revitalizacích budov se, jak je běžně praktikováno, řeší pouze utěsnění budovy za účelem omezení tepelných ztrát. Tím se předpoklad k mikrobiálnímu bujení ve zdech stále zhoršuje. Těžce poškozené budovy je velmi často ekonomicky neefektivní opravit a celková stavební demolice je jediné východisko. Protože se jedná o zprvu nenápadný, zdlouhavý a postupný proces, uživatelé se přizpůsobují a nevěnují příznakům dostatečnou pozornost. Pro identifikaci a správnou aplikaci opravných postupů je preventivní kontrola nejlepším řešením. V takovém případě je identifikace a oprava nemocných budov relativně snadná, rychlá a finančně nenáročná. V řádu několika hodin od uskutečnění „léčby“ nemocné budovy může začít postupný proces vysychání, který probíhá úplně sám.

zdravé stavby

Jak přistupujeme k problémům budovy a léčbě příčin syndromu:

– Zjištěním stavu
– Kvality vnitřního prostředí, včetně kouření
– Větrání a vytápění
– Stěny a zateplení
– Toxické plísně
– Umělé vůně
– Špatné nebo nevhodné osvětlení (včetně absence nebo jen omezený přístup ke slunečnímu světlu)
– Mikrobiální kontaminace nebo kontaminace roztoči
– Špatná akustika nebo infrazvuk
– Vybavení, nábytku a vybavení (např. počítačové monitory, kopírky, atd.)
– Ergonomie
– Chemická kontaminace
– Biologické znečištění.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.